Třebíč

 Po toulání Prahou jsem měla v plánu výlet na Vysočinu, na Moravu. Ve svém itineráři jsem si připravila bohatý program,  času bylo míň, ale to hlavní zůstalo - Třebíč:

Letecký pohled na centrum Třebíče od severozápadu (soubor beze změn, autor: Marius Svoboda. Tento soubor je licencován pod mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

 Moje cestovatelská tradice mi velí ubytovat se v hotelu na náměstí. Karlovo náměstí je svou rozlohou 2,2 ha jedním z největších náměstí u nás, vzniklo na přelomu 60. a 70. let 13. století jako odraz velkého rozmachu sousedního benediktinského opatství a plnilo funkci tržiště.  

Uprostřed náměstí je sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1885, které podle návrhu Ludvíka Šimka vytvořil sochař Bernard Seeling.

 Dříve tu stály tři kašny napájené vodou z místních rybníků a ozdobené sochami sv. Václava, sv. Šebestiána a sv. Floriána. Místo nich tu jsou dvě zajímavá vodní díla - kruhový vodotrysk a kruhová kašna:

Hotel Zlatý kříž  je bezesporu nejvyšší budovou náměstí a také stylem je odlišný (uvádí se, že v původním domě na tomto místě bydlel v roce 1468 v době válek proti Jiřímu z Poděbrad uherský král Matyáš Korvín. Za těchto válek bylo město téměř zničeno a na několik let dokonce přestalo existovat). Poté mnohokrát vyhořelo, bylo přestavováno, proto se z mnoha renesančních domů zachovalo jen několik.

Náměstí je velmi krásné a žije,  každý den ráno přijeli trhovci s kytičkami, ovocem a zeleninou, kolem dokola je spousta fungujících obchodů včetně několika knihkupectví - toto spojené s antikvariátem bylo úžasné:

Ráno potřebuji dobrou kávu a hned po příjezdu jsem objevila dokonalou kavárnu. Nejenže má časnou otevírací dobu (7 - 18 hodin), také nabízí jídlo od snídaňového menu až po odpolední. Je to tak krásná kavárna, že si zaslouží, abych ji ukázala tak, jak jsem ji sama objevovala: nejprve vrata z náměstí a za nimi posezení,

po těch třech schodech vejdete ke dveřím 

a když je otevřete, ocitnete se v "obýváku":

Nejen prostředí, ale i káva, jídlo a hlavně obsluha tu jsou naprosto luxusní... A tak na závěr povídání o milé kavárně ještě upoutávka, abyste sem při návštěvě Třebíče určitě trefili:

Blízko této kavárny je jeden z nejkrásnějších domů Třebíče, dochovaný renesanční Malovaný - Františkovský - dům, který postavil koncem 16. století benátský kupec Francesco Calligardi pro svůj obchod s koloniálním zbožím. Původní sgrafitová výzdoba byla pozdějšími majiteli zabílena vápnem, obnovil ji až roku 1903 profesor třebíčského gymnázia Josef Kozlanský. V přízemí je dnes galerie moderního výtvarného umění, v patře obřadní síň:

Dalším nádherným domem je Černý dům z let 1619 - 1937 měšťana Jana Rábla. I jeho nádherná sgrafita byla v pozdějších letech zabílena a teprve v roce 1925 odborně opravena, poslední oprava je z roku 1991. Sgrafita znázorňují jednotlivé lidské ctnosti - víru, milosrdenství, naději, spravedlnost, moudrost a slávu, dále pak lovecké výjevy a portréty římských císařů Vespasiana aTita:

 

O náměstí už je toho dost, chtěla jsem si město přiblížit nejen pro jeho zápis na seznam UNESCO.  Při mém toulání městem brzy ráno mne chvíli doprovázel tento krasavec, který se tady každý den venčí:

Tak o dalších krásách Třebíče příště. 

Hodně pohody